Get Adobe Flash player

Z vartovského okna

U zeleného náspu, který se vine kolem Kodaně, stojí velká červená budova s mnoha okny, ve kterých kvetou balzaminy a měsíčky; chudě to tam uvnitř vypadá a chudí lidé tam bydlí. Je to Vartov.

Pohleď! O okno se opírá stará žena, utrhne z balzaminy zvadlý list a podívá se na zelený násep, kde vesele dovádějí děti. Nač asi myslí? V myšlenkách se před ní rozvíjí životní drama.

Jak si ty chudé děti šťastně hrají! Jaké mají červené tváře a šťastné oči! Ale ani boty nemají, ani punčochy. Prohánějí se tady po zeleném náspu, kam podle pověsti, když tady stále klesala půda, vylákali květinami a hračkami do otevřené hrobky nevinné dítě a zatím co si tam hrálo a jedlo, hrobku zazdili. Pak se tam objevil pevný násep, na kterém brzo vyrostla krásná tráva. Děti neznají tuto pověst, jinak by se jim zdálo, že slyší ještě ubohé dítě pod zemí plakat a rosa na trávě by jim připadala jako jeho palčivé slzy. Neznají příběh o dánském králi, který tady jel jednou za nepřátelského obležení kolem a přísahal, že zemře doma. A tenkrát se objevili na náspu ženy i muži a polévali vroucí vodou bíle oblečené nepřátele, kteří se plazili sněhem na násep s druhé strany.

Vesele si hrají chudičké děti.

Hrej si, děvčátko! Brzo nastanou léta — ano, požehnaná léta, kdy se konfirmanti povedou za ruku, a ty půjdeš mezi nimi v bílých šatečkách. Dost stály tvoji matku, i když jsou jenom přešité z větších, ze starých. Budeš mít červenou šálku, která ti bude splývat příliš dolů, ale tak bude vidět, jaká je veliká, jak je příliš veliká. Myslíš na tu svoji nádheru a na dobrého Pánaboha. Krásná je procházka po hradbách! A léta ubíhají s mnoha temnými dny, ale ty máš mladou mysl a budeš mít přítele, ani nebudeš vědět, jak jste se setkali! A pak se spolu budete procházet na starých hradbách za časného jara, kdy všechny zvony vyzvánějí ke dni pokání. Fialky ještě nekvetou, ale před Rosenborgem raší už na stromě první pupence. Tam se zastavíte. Každý rok vyráží strom nové pupence, tak tomu není s lidským srdcem. Jím se táhne mnoho temných mraků, víc, než jich sever zná. Ubožátko, svatební komorou tvého ženicha bude rakev, a z tebe se stane stará panna; z Vartova se budeš dívat přes balzaminu na děti, jak si hrají a uvidíš, jak se tvůj příběh opakuje.

A právě tohle životní drama se rozvíjí před starou ženou, která se dívá na násep, kam svítí slunce, kde děti s červenými tvářemi, ale bez punčoch a bez bot, jásají jako ptáci na nebi.

csarzh-TWenfrdeitjaplptruskthyi

Pohádkový přehrávač

  • Dlouhý,Široký a Bystrozr
  • Drak dvanáctihlavý
  • Hloupý Honza
  • Hrnečku,vař
  • Jak se Honzík učil latin
  • Kmotr Matěj
  • Král času
  • O Budulínkovi
  • O Popelce
  • O Smolíčkovi
  • O bílém hadu
  • O dvanácti měsíčkách
  • O kocouru,kohoutu a kose
  • O kohoutkovi a slepičce
  • O neposlušných kozlatech
  • O perníkové chaloupce
  • O Červené Karkulce
  • Otesánek
  • Tři zlaté vlasy děda Vše
  • Zlatovláska
  • Čert a Káča
  • Živá voda